Milan Nestarec

UMAMI vzniklo původně jako víno pro doprovázení asijské kuchyně, kterou s mou ženou tak milujeme a často vaříme. (Cherchez la faim!) Dříve cuvée, teď čistý Tramín – jedna z nejstarších odrůd vůbec a předek mnoha dalších, takže sud s ním vnímám ve sklepě vždycky jako takovou “královnu matku”.

Vinice Achtele ho umí “udělat” krásně vyváženě a ukázat jeho aromatickou i svěží stránku. Je to historická poloha tvořící přírodní amfiteátr, což přirozeně vede k menšímu proudění vzduchu a sklonu k botrytidě v níže položené části vinice, zatímco horní část zraje pomaleji. Tento kontrast se snažíme uchovat v samotném víně – výsledkem je nečekaná harmonie opulence a rázné kyseliny, která neustále vybízí k opakovanému zkoumání.

Dopamin, hormonální “posel dobré nálady", který je klíčový pro mnoho procesů v našem těle, byl rozhodně přítomen při výrobě tohoto vína! Dopamin odráží moji typickou spontánnost a zvědavost (někdo by mohl říct nedostatek plánování, haha) – je to solera zrozená v roce 2019 v jednom z našich prvních Stockinger sudů.

Původně jsme v něm mísili bílá vína (nejvíc je tam Veltlínu, pak Chardonnay a Ryzlink rýnský) z naší tratě Slovenské, která se nám nehodila nebo nevešla do jiných cuvée a sudů, a pak se z toho vyvinula postupem času taková naše hra na "Stockinger Surprise", víno žijící vlastním životem bez jakýchkoli projekcí, jak by mělo chutnat. A chutná dobře! Krásná energie, víno stvořené k pití po litrech (nebo OK, po skleničkách).

Růžovka, ale ne tak docela. Fieldblend, původně založený na Regentu (stopa mého otce a devadesátek, kdy byla tahle německá PiWi odrůda in), Neuburgu a Rieslingu, aktuální třetí edice pak na Pinotu Blanc a Noir a Frankovce (protože našich pár hlav Regentu zmizelo spolu s vyklučeným Dornfelderem). Důležitější než odrůdy je ale fakt, že společně rostou na malém kusu naší vinice Slovenské, v její horní části s čistým sprašem a slabou vrstvou černozemě.

Název vznikl legrační náhodou: zkoušel jsem na lahve stříkat růžovým sprejem, na kterém je napsáno Fluorescent, nějak se mi to pak večer pomíchalo v hlavě a měl jsem za to, že na tom spreji stojí Transcendent. Což se mi moc líbilo jako znamení – rosé pod florem přece taky přesahuje všechnu smyslovou skutečnost, úplný Kierkegaardovský skok víry! Měl jsem ohromnou radost, jak mi to hezky filosoficky zapadá, než jsem druhý den ráno zjistil, že na spreji je ve skutečnosti napsáno Fluorescent (což vzhledem k jeho barvě není žádný prekvapeni). Ups. Ale na transcendentální schopnosti tohoto vína si i tak trvám.

Každá lahev ručně "etiketovaná" mnou, mým týmem a všemocnou fl(u)orescenční barvou.

Jak už jistě víte, Frankovka je Milanova srdcová červená odrůda a chtěl udělat i přátelskou, energickou verzi pro každodenní pití. Ale víno, které je prostě dobré, přístupné, easy but not simple… V Postmoderně nechtěli dát prostor jen jedné lokalitě, ročníku nebo úhlu pohledu, její síla spočívá v tom, že snoubí hned 9 hlasů. Žádný z nich ale nekřičí, nestrhává na sebe pozornost, spíš spolu tak pěkně civilně debatují.

Aktuální ročník 2019 úspěšně pokračuje v nastoupeném kurzu - Cabernet Franc a Zweigl, extrémní pitelnost a zábavnost. Takový to rosé, co si můžeš vzít k bazénu i k několikachodovýmu obědu a pokaždý vám spolu bude dobře. (Tak moc, že jsem pro jistotu nalahvoval i pár magnumek, ať nemusíte přestat v nejlepším.) Miluju komentář Honzy Čeřovského aka Jižní Svah: "Snad to nevyzní špatně, ale pokud tohle víno nepřesvědčí odpůrce naturálna, že i nesířená vína mohou být krásně přístupná a dokonale čistá, tak už pravděpodobně nic."